Název kratom pochází z jihovýchodní Asie, konkrétně z Thajska a skrývá se pod ním tropický strom s odborným názvem mitragyna speciosa. Právě v těchto poměrně vzdálených koutech světa byl vyzdvihován léčivý efekt kratomu už v devatenáctém století. Dnes se názory na jeho užívání dosti rozchází, a to zejména proto, že jeho účinky jsou stále ještě velmi málo probádané. V některých asijských i evropských zemích je dokonce nelegální či je jeho prodej určitým způsobem regulován. V Česku tomu tak zatím není. Pojďme se ale na tak trochu bájný kratom podívat zblízka a zjistit, proč je kolem něj tolik otázek!
Stálezelený strom kratom byste našli v tropických deštných pralesích v malých nadmořských výškách zejména podél řek, protože mu nevadí, a dokonce prospívá občasné zaplavení. Jeho domovem je prakticky celá tropická Asie a Indočína, takže Vietnam, Thajsko, Kambodža nebo ostrovy jako Sumatra a Filipíny. Dorůstá asi pětadvaceti metrů a snadno byste jej poznali díky jednoduchým a velkým zeleným listům, které na většině místech sezónně neopadávají. Právě listy a někdy i mladé stonky se používají ke konzumaci, připravuje se z nich barevný prášek, který můžete zatím legálně pořídit v celé České republice.
Je kratom droga?
Diskuse kolem kratomu jsou často velmi bouřlivé a i odborníci, kteří jej zkoumají, naznačují, že to s ním není úplně jednoznačné. Prášek z usušených listů kratomu v sobě obsahuje okolo pětadvaceti alkaloidů, což jsou látky, které mohou mít různě silné stimulační účinky na naši nervovou soustavu. V kratomu byste našli třeba mitraphulin, rhynchophylin a hlavě mitragynin spolu s 7-α-hydroxymitragyninem.
Každý alkaloid má trošku jiné účinky a některé jsou samozřejmě psychoaktivní. Zásadní problém kratomu je, že každý vzorek obsahuje jiné množství a rozložení těchto látek odvíjející se od nejrůznějších proměnných, například odrůdy či od konkrétního místa pěstování. Na komerční trh se tak dostává kratom s často velmi odlišnými účinky a chemickým složením.
Co to tedy znamená? Že nikdy úplně přesně nevíte, co kupujete, a je tedy velmi těžké stanovit vhodné dávkování. Podle některých studií je dokonce dokázáno, že například obsah zmíněného alkaloidu mitragynin může být něco mezi jedním až šesti procentem. To ve výsledku znamená, že můžete sice užívat stále stejnou dávku, ale některý komerční kratom může mít na váš nervový systém mnohonásobně větší dopad než jiný.
Kratom a jeho účinky
Pojďme se nyní podívat hlouběji na samotné účinky kratomu. Hned na začátek je ale potřeba zdůraznit, že stejně jako třeba u HHC obsaženého v konopí i u kratomu máme velmi málo dostupných a ověřených studií, které by nám daly jasnou odpověď na všechny otázky kolem téhle zvláštní rostliny. Nicméně prim tady hrají dva zmíněné psychoaktivní alkaloidy: mitragynin a 7-α-hydroxymitragynin. Obě nabízí zejména velmi silné analgetické účinky.
Abychom ale nabídli jednoznačnou odpověď na účinky kratomu, museli bychom se bavit o konkrétním testovaném vzorku, protože právě rozlišná kvalita a rozlišná koncentrace způsobují, že každý jeden vzorek může mít diametrálně odlišné účinky. Neoddiskutovatelný je zejména stimulační účinek, proto lidé žijící v místech původního výskytu jednoduše žvýkají sušené listy, jako se to v jiných končinách dělá například s betelem nebo kokou. Nicméně samotný efekt není příliš dlouhý, první účinky můžeme pocítit po necelé čtvrt hodině, nepřetrvají ale déle než hodinu a půl. Po tuto dobu pravděpodobně pocítíte silný příliv svěžesti, energie a bystrosti.
Doteď jsme se bavili o dávce maximálně pět gramů. Odhodláte-li se užít dávku vyšší, dostaví se už spíše opioidní účinky, tedy utlumení jakékoliv fyzické bolesti. Někteří uživatelé pak popisují i euforické pocity, které ale nejsou ve srovnání s jinými podobnými látkami tak silné, jak by se dalo očekávat. Naopak vás může potrápit nepříjemný vedlejší účinek, a to průjem.
Hranice, přes níž byste nikdy neměli jít, je patnáct gramů prášku kratomu. Ale i tady pozor, některé vzorky mohou být tak účinné, že i toto množství už může mít na vaše tělo silně nepříjemné dopady. Konkrétně se bavíme o ztuhlosti, neschopnosti reagovat na okolí a nemožnost se pohybovat. Typické jsou pak i další velmi nepříjemné projevy, jako je nevolnost, prudká změna nálady, útlum, pocení či dokonce úplná ztráta vědomí.
Při takto vysokých dávkách se účinky mohou silně projevovat i sedm hodin po samotném užití, někdo dokonce hovoří o tom, že spoustu účinků může přetrvat až do dalšího dne. Jak jsme již zmiňovali výše, každý konkrétní vzorek má účinky odlišné, nicméně jsou známy i různé odrůdy kratomu, které se mezi sebou liší. Účinky červeného kratomu jsou především analgetické, bílý kratom má nejsilnější stimulační efekt podobně jako kratom zelený.
Jak užívat kratom?
Tak především extrémně opatrně. S každým novým vzorkem v podstatě začínáte od začátku, protože vám nikdo neřekne, jak je to s konkrétním složením. Pokud vám jde čistě o ony stimulační účinky, nepřekračujte výše zmíněných pět gramů. Vzhledem k tomu, že opravdu neexistují žádné odpovídající studie, je asi největším rizikem kratomu, že nedokážeme říci, jaké má účinky v kombinaci s dalšími stimulačními látkami, léky nebo různými přírodními suplementy.
O vedlejších účincích se toho ví velmi málo a často se příliš bagatelizují. Pokud se tedy rozhodnete s kratomem experimentovat, měli byste být extrémně opatrní. Práškový kratom lze například konzumovat jako nápoj nebo jej zamíchat do jídla.
Je kratom legální?
Pak je tady ještě jedno velké riziko, a tím je možná závislost na užívání kratomu. A stejně jako u další informací ohledně této látky se i tady studie dosti rozcházejí. Pravdou je, že v Asii je závislost na kratomu poměrně dlouhodobým fenoménem, a proto je tam také konzumace a pěstování v mnohých zemích regulována. To se nicméně přenáší také do Evropské Unie či USA, proto jakkoliv neručíme za aktuálnost těchto informací. V době vzniku tohoto článku byl v Evropě zařazen mezi tvrdé drogy třeba v Polsku či Švédsku, v USA se o něm hodně debatuje. V Malajsii a Thajsku je zcela nelegální, v Indonésii naopak ne.
A co u nás? V Česku kratom můžete koupit i prodávat, ale ne jako potravinu či doplněk stravy, ale tzv. sběratelský předmět, jenž není určen ke konzumaci.